NÁVŠTĚVA (6.díl)

29. srpna 2009 v 22:49 | Aiya |  TUCK EVERLASTING
"Víte slečno, že zítra mají přijít na oběd Fletcherovi?" mluvila Linda, zatímco mi rozpouštěla účes. "Dokonce o John."

"Co prosím?" vypískla jsem "John Fletcher? Ach ne." moje matka mě sním chtěla dát dohromady. Já jsem ho nesnášela. "O něm mi nikdo nic neřekl." dodala jsem uraženě se založenýma rukama na prsou. Služebná mě omylem zatahala na vlasy.

"Promiňte, asi jsem měla mlčet." omlouvala se.

"Kdepak, jsem ráda že to vím." povzdechla jsem si.

....

Debussy - Arabesque


Matka samozřejmě nařídila, aby mne co nejvíc nastrojili. Oblékli mi tmavěmodré saténové šaty, kolem kulatého obličeje mi poskakovaly kudrdlinky - vypadala jsem krásně, to mi ovšem nezpříjemnilo dnešní odpoledne. Zamračila jsem se na sebe do zrcadla. Jen díky tomu, že byli Fletcherovi bohatí chtěli moje rodiče, abych se za něj vdala.

Oběd byl samozřejmě katastrofa, jak se dalo čekat. Otcové se bavili o obchodě, o firmě. Matky probíraly služebnictvo, dům, zahradu, kvalitu látek a jiné nudné záležitosti. Někdy jsem si říkala, jaký by byl život v chudobě. Nedovedla jsem si to ani představit.

John se mne občas zeptal na někajou banalitu. Jako třeba koňské dostihy.
Obdařil mne také pár komplimenty ohledně mého vzhledu, ale já jen znuděně okrajovala moučník.

"Winnie..." oslovila mne matka poté, co zkritizovala výzdobu v našem městě. "Co kdyby jsi nám něco zahrála na klavír? Co umíš nejovějšího?" zamrkala. Čtyři páry očí se ke mne otočily.

"Ehm, mohu zahrát Arabesque....."

"To bude výborné!" div nezatleskala. Nemohla jsem ani uvěřit tomu, jaké divadélko tady hraje. Zasedla jsem k lavici, otevřela piano a začala. Celkem to šlo. Začátek není tak těžký, už jsem za sebou měla i záludnější skladby. Dokud jsem se nestřetla s Johnovým pohledem. Ujela mi ruka a já to celé zkazila.

"Nemůžeš dávat trochu pozor?" řekla s ironickým uchechtnutím. Matka se takhle nikdy nechovala. "No běžte se s Johnem někam zabavit sami, tvůj otec má ještě nějaké jednání."

"Nikam s ním nejdu." skoro jsem si dupla, jak malá holka.

"No tak, jak se to chováš?" okřikla mne.

Prudce jsem se otočila a dramaticky odkráčela z domu. Ani jsem se neohlížela, přiběhla jsem k bráně a utekla do šumejícího lesa.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama