Mémories (1. část)

23. listopadu 2009 v 19:29 | T E R Y |  MÉMORIES
Celý příběh je věnován Saline A., která mě k tomu navedla, dává mi inspiraci a je mojí největší oporou. Bez ní by nebylo ani tohoto blogu, ani mé osobnosti, která se díky Vám všem znovu a zvonu vzchopuje. ONA mi dává větší sílu žít a věřit v lepší zítřek. Miluju



Ležela jsem v jeho náručí, pod hvězdným nebem. Hleděla jsem mu do očí a viděla v tom odrazu celý vesmír. Hladil mne po zádech, líbal do vlasů, na čelo, na tváře, krk... Každý můj nádech vnímal jeho vůni.
Patřil nám celý svět.

Pod tou touhou mi pomalu poklesla víčka a já vplula do svých snů. mé sny byly zlé a temné, vždy jsem se těšila na jejich konec. Zaznamenala jsem jen jak mne zvedají něčí paže, pak byla tma...


"Dobré ráno princezno" usmíval se na mne můj Tadeáš.
Zívla jsem a protáhla si ztuhlé svaly. Zakřupalo mi v rameni. Když jsem se rozhlédla , zjistila jsem, že jsem v jeho pokoji.
"Promiň, že jsem usnula" políbila jsem ho na nos.
Zvedl oči v sloup. "Co třeba snídaně ?" odklusal do kuchyně.
"Jogurt !!" křikla jsem se smíchem a pelášila do koupelny. Koukla jsem se na sebe do zrdcadla. Vypadám jako strašidlo! Začala jsem si honem tupírovat své černé vlasy. Milovala jsem černou. Naučila jsem se to ze svých nočních můr.


__________


Na to, že byly podzimní prázdniny, počasí bylo nádherné. Sluníčko hřálo ze všech sil a zbarvovalo listy do oranžova.
Ruku v ruce jsme se procházeli prázdným parkem. Dvě osoby, jedna duše.
Nikdy to nezkončí....

__________


Šla jsme po školní chodbě, v ruce tašku s tělocvikem. Vždycky jsem byla zvyklá koukat do země, nevšímat si nechutných poznámek od spolužáků na téma EMO, podřezané žíly a můj styl oblékání. Ale teď se tam ješě objevil Tadeáš a začal mě bránit.
Aby to nebylo málo, obrátil všechny ještě proti sobě. Vždy se mě zastal, pokaždé to bylo horší.
Vzala jsem ho za ruku a táhla ho do třídy.
Věnoval mi omluvný pohled, polibek a se zvoněním odešel do lavice na druhý konec místnosti.
Já si vyšerpaně sedla vedle své jediné kamarádky.
"No - " objala mě kolem ramen moje jediná nejlepší kamarádka. "Ještě jedna špatná zpráva."
Vytřeštila jsem na ní oči.
"Píšeme z matiky." smála se Charlotta.

__________


"Nezastávej se mě pořád. Nechci, aby si měl nepřátele." domlouvala jsem mu.
"Když máš nepřátele ty, mám je i já." byl paličatý.
Povzdechla jsem si. Studený zimní vzduch mi pronikl do plic.
"Miluju tě, jsi všechno co potřebuju k životu." vzal můj obličej do dlaní. "Nepotřebuju přátele, ani jídlo a pití, jenom tebe." políbil me na mrazem ztuhlé rty, které najednou roztály.
Tohle nebyla jen dětská zamilovanost.
Nedalo se to popsat....

__________


Domalovala jsem si černé oční linky, vzala si bundu a šla naproti Tadeášovi. Do uší jsem si strčila sluchátka a dávala přitom pozor, abych neuklouzla na namrzlém chodníku.
Dorazila jsem do 'našeho' parku, ještě tam nebyl. Nechtělo se mi tam jen tak čekat a mrznout. Vyšla jsem mu naproti.

Dlouho jsem ho nepotkávala. Museli bychom se už minout, byla jsem skoro u jeho baráku. Zamračila jsem se. Zapomněl snad na mě ?

Najednou jsem ho uviděla. Našla jsem ho tam na zemi, ledoval si krvavý ret sněhem a snažil se dát dohromady svůj rozmlácený mobil.
"Tadeáši !!!" rozeběhla jsem se k němu a padla před něj na kolena.
Hladila jsem ho po tvářích. "Kdo ti to udělal ?" Líbala jsem ho na víčka, na čelo...
Nic neříkal. "Není ti nic ?" ptala jsem se.
Zavrtěl hlavou.
Pomáhala jsem mu vstát. Chytil se za žebra a vydal bolestivý zvuk. Bodl mě u srdce.
Podepřela jsem ho a celou cestu k němu domů tiše plakala. Po obličeji mi stékaly černé slzy, kapaly na bílý sníh....




KONEC 1. ČÁSTI
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saline A. | Web | 23. listopadu 2009 v 20:03 | Reagovat

Princezno, to co jsi napsala... Já, nevím co říct... Snad jen, že mi klávesnicí teče potok slz, které mi stekly dojetím.
TY jsi můj život, moje světlo na konci tunelu, moje všechno. Jsem ochotná vzdát se lásky, když uvidím štěstí ve tvých očí. Jsem ochotná vzdát se štěstí, když uvidím úsměv na tvé tváři. A jsem schopná snést ti fialové z nebe, jen abych zastavila tvé slzy. Jsi pro mě absolutně vším! ♥♥♥
A povídka?
Jak jinak? Z dokonalého srdce nemůže vzejít nic jiného, než dokonalá povídka ♥♥♥

2 NenuShka^^ | Web | 24. listopadu 2009 v 15:36 | Reagovat

Však já bez kluků přežiju . Možná je to tak lepší,nebyla bych s Ním věčně,a pak jak se znám,by mi to ještě dlouho trvalo,než bych se vzpamatovala :].
To samé jak jsem jela letos na dovolenou .. Přála jsem si tam najít nějakého kluka,ať se mi to spestří xD .. A teď vidím výsledek,jak to s tím klukem z dovolené dopadlo .. Jsou zbyteční,stejně jako asi my holky xD.

Páni :) Ta Saline A. musí být úžasná,když jsi tohle pro Ní udělala . A ten příběh se mi taky moc líbí ♥ Móóc se těším na další díl :].

3 NenuShka^^ | Web | 24. listopadu 2009 v 16:01 | Reagovat

a co ten klučina se kterým chodíš ?(jžš,snad si tě s někým nepletu xD.) ..

Tak to jo,to máte fajn :) Hlavně že jste k sobě našly cesty,a i skrz těch věcí které jste si dělaly xD.
BTW. Ještě ohledně těch změn blogu .. Ten panáček se ale dá ostranit ;P xD.

4 Angelus | Web | 24. listopadu 2009 v 17:15 | Reagovat

Juhůů, moc pěkný, už se těším na druhý díl, moc se mi líbí tenhle první..x))

5 Joy | Web | 24. listopadu 2009 v 19:04 | Reagovat

Téda......teším sa na ďalší diel.

6 MiMi Madison H. | Web | 24. listopadu 2009 v 20:50 | Reagovat

moc pekné :)..som zvedavá na ďalší diel :)

7 R I X E Y | Web | 25. listopadu 2009 v 15:42 | Reagovat

Panebože to je dokonalý..

8 R I X E Y | Web | 6. ledna 2010 v 16:42 | Reagovat

panebože. píšu znovu. píšeš dokonale. ale.. ten příběh mě začíná děsit čím dál tím víc. jak se s tím sžívám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama