Červenec 2010

HM..

28. července 2010 v 18:52 | T. |  -NA SKLONKU ŽIVOTA
Asi budu rušit blog, založím jiný..
Je mi to hrozně líto, nebudu sem toho moc psát, ale důvod klidně napíšu každému osobně..
Adresu nového blogu vám napíšu na mail, nebo na fb (do zpráv)..
Je mi to hrozně líto, omlouvám se.. :(
T.

Bad boys, rude girls

26. července 2010 v 12:16 | T. |  -NA SKLONKU ŽIVOTA

Takže, co děláte celé prázdniny.. doufám že ne to co já.. poslední dobou mě totálně pohlcuje počítač a nemůžu se tomu ubránit, nevím proč. Rozhodně by se dalo mluvit o závislosti, i když, díkybohu nejsem takový ten blázen co hraje 24 hodin wowku a nejí nepije.. No což.
Občas večer je fajn. Zrovna v pátek jsem šla ke kámošovi, který bydlí hned vedle v paneláku, na vodnici na balkon. Byla to zněma, dobře jsme si popovídali, cítila jsem se po dlouhé době, tak nějak, nedá se to popsat, možná povzneseně, že jsem konečně na chvíli vypadla z domu.

Paramore - Brick by boring brick
(Na první pohled je ta písnička alespoň podle mě nudná a o ničem, ale poté co jsem jí slyšela tak po desáté jsem se do ní zamilovala :))

Hm, navíc jsem děsně naštvaná. O víkendu byl Let It Roll, dnb festival, nevím s čím bych to pro vás srovnala, každopádně pro mě to znamenalo něco jako pro malou holčičku, která by chctěla jít na Justina Biebra, Avril Lavigne.. Ne to není dobrý příklad, spíš bych za to byla stejně šťastná jako kdybych mohla jít na koncert MJ, no MJ by byl lepší, ale tohle by pro mě znamenalo hodně. Taková jména, když jsem prostě viděla plakát, málem jsem se zlostí rozbrečela, že tam nebudu..
S kámošem jsme se domluvili že tam pojedeme příští rok.

Také jsem přemýšlela, že bych si strašně přála, aby spojili síly Billy Talent a Paramore a udělali s čr společný koncert. O lístky bych se poprala. Ale asi můžu jen snít.

Ano, zase jsem udělala nový dessing, často mě omrzí, ale tenhle tady vydrží dlouho, slibuju :)
T.

Estoy aquí, pero no soy importante

21. července 2010 v 16:14 | T. |  -NA SKLONKU ŽIVOTA
Teď jsem vám napsala dlouhej článek o španelsku ale vymazal se mi, zabíjela bych. Jdu to zkusit znovu...

Takže přijela jsem domů, s naivní představou že jsem alespoň trochu opálená. Naopak, sem bílá jako ostatní. Ale na tom vůbec nezáleží. Víte, bylo to úplně jiné. Prostě ta svoboda se na té dovolené tak podepíše, že je to o 100% lepší než když někam jedete s rodiči. Nikdo nám pořád nelezl za zadkem. Ne že bychom toho nějak moc zneužívaly.
Nad náma v hotelu tam byl nějaký tábor, kde měli tak mladé vedoucí, které tam s nima každou noc chlastali. Prostě dokonalý zájezd pro 14letá děcka, ovšem vůbec na svůj věk nevypadali, ani trochu. Ani se tak nechovali, byli to fajn kluci, no některé holky taky. Tak jsme se seznámily :)
Každou noc se to u nich rozjíždělo, hrála tam 'moje' hudba na plné pecky, na balkoně vodnice, lednice přecpaná pivem, okno vyskládané prázdnými plechovkami a v rohu místnosti pět igelitek skleněných lahví něčeho tvrdšího... V tu chvíli jsem byla ráda za naše dvě sangrie, které jsme popíjely s holkama za účelem hezkého večera a nějakého toho drbání.
Alkohol vám tam prodají od 16ti let.

Postupem času jsme se teda přizpůsobovaly španělskému stylu života, chodily jsme spát později a později. Ke konci to bylo tak kolem 4té hodiny :D Poslední den jsme nešly spát dokonce vůbec, jely jsme nonstop. Ale bylo to k něčemu dobré. Já totiž normálně v autobuse nespím, ale tyhle flámy mě tak zmohly, že jsem tu 27 hodinovou cestu zalomila na dobro :) Pěkně to alespoň uteklo.
Bylo to stejně mučení, necejtit nohy :D

Jindy napíšu zase něco o španělsku, bylo by to fakt na dlouho :)

Zpátky do reality, už jsem se objednala na pseudo dready, jedu tam 31. za dva týdny :) Fialová nebyla takže jsem se nakonec rozhodla pro svítivě růžovou, bude to vypadat skvěle :P Těším se jako malá..

Omlouvám se za gramatické chyby, psala jsem ve zlosti ze ztraceného dobrého článku, ten druhý není nikdy tak dobrý..
T. ♥

Don't rush please

7. července 2010 v 16:25 | T. |  -NA SKLONKU ŽIVOTA
"Když přijdeš na svět, cítíš lásku.
Pokud cítíš lásku i v okamžiku, kdy tenhle svět opouštíš,
pak je úplně všechno v pořádku.
Se vším, co se odehrálo mezitím, se dokážeš už vyrovnat...."

Michael jackson


Měla jsem teď nějakou slabou chvilku a proto jsem si četla svou starou povídku, Mémories.. Víte, došlo mi že mi to chybí, to psaní. Chyba je, že není nápad. Inspirace. A taky to se mnou jde z kopce. Tedy ne se mnou, s blogem. Jen se podívejte. Před rokem jsem tu měla měsíčně 46 článků. Ano, to jsem přeháněla, to je pravda. V prosinci jich tady bylo už jen 19 měsíčně. A teď. Ani ne tři.
Něco s tím udělám, začnu se tady o to víc starat a místo vysedávání na facebooku a komentování nesmyslných komentářů nepravým přátelům začnu blogovat jako předtím. Bude to fajn, koneckonců mám tady mnohem lepší kamarády.
V pátek jedu do španělska, budu tam číst a napíšu i nějakou povídku. Naučím se lépe stepovat ehm
a užiju si to za vás za všechny :) Taky budu fotit krásné fotky, které budou za něco stát. No a ostatních si nebudu všímat. Víte jedu tam s mojí kamarádkou kterou vidím třikrát ročně s jejíma spolužačkama, které neznám a nic o nich nevím. Dokonalé. Takže na ně kašlu a budu tam na vlastní nebezpečí, nic mě nerozhodí. Toť moje filozofie. Kašlu na lidi :)
Až se vrátím, překopu blog, řeknu si někomu o parádní dessing nebo vymyslím něco sama a všechno bude fajn. Miluji Vás.
Krásné prázdniny.
T.

Noise...

2. července 2010 v 17:33 | T. |  -NA SKLONKU ŽIVOTA
"Truth is, everybody is going to hurt you. You just gotta find the ones worth suffering for."

"Pravda je, že každý se ti snaží ublížit. Ty už jen musíš najít ty, za které to utrpení stojí."

Bob Marley

Myslím že život je o ničem. Tak proto se snažím si ho spestřit jak jenom to jde. Nebudu sedět pořád doma a čumět na monitor. I když teď je to pochopitelné, jelikož jsem tak trochu nemocná. Což je také ironické. Je léto. Já sem v životě neměla antibiotika ani jinou nemoc která by potřebovala speciální léčbu a za školní rok mám zameškáno 20 hodin jen díky tomu, že chodím na rovnátka nebo se ulejvám. Ano, ulejvám se tak jednou za půl roku. Měla bych být na sebe hrdá, na druhou stranu co doma, já jsem raději ve škole, ale kdyby nepřišly prázdniny, šla bych se nejspíš oběsit na balkónové šňůře...
Tedy zpět k tomu životu, který jsem se rozhodla něčím naplnit. Už jsem vám říkala že začínám žit prostě tak, že vlastně je mi jedno co si kdo myslí, ohromně to pomádá, mám takovou povznesenou mysl. Jen si řekněte, až si někdy nebudete jistí sami sebou: Seru na to, je mi to jedno, všichni mi jste ukradení !... Jistě že ne nahlas, jen pro sebe :D Ale řeknu vám, je to ten nejlepší pocit.
Takže, spolenčně s Rixie jsme přišly na jednu věc, budeme experimentovat s vlasama :) Já se hned po dreadech nechám obarvit na krutě oranžovou, miluji vlasy Hayley Williams...
Taky si nechám asi udělat tetování, i když myslím že do 18 mě to přejde :D Tadyx je odkaz.. no je to kruté, kreslila to kamarádka :D
A začala jsem také navíc poslouchat rock'n'roll, jelikož jsem viděla film The Runaways..
Takže písnička kterou miluju nejvíc :) 


btw viděl někdo už Eclipse..? Já ho teď stahuju tak by mě zajmalo jak se vám to líbilo..
T.